Abeceda vitamínů: účinky, nedostatek, dávkování a rizika nadbytku

Proč se máme zajímat o vitamíny?

Vitamíny jsou biologicky aktivní látky, které organismus potřebuje pro správné fungování metabolismu, imunity, nervového systému, krvetvorby, kůže, kostí i mnoha dalších procesů. Tělo si je nedokáže vytvořit vůbec nebo ne v dostatečném množství, a proto je musíme pravidelně přijímat ze stravy.

Mohlo by se zdát, že v naší části světa, kde máme potravin dostatek, by měl být nedostatek vitamínů spíše raritou. Realita je však složitější. Výživová hodnota potravin závisí na odrůdě, způsobu pěstování, půdě, hnojení, zralosti, skladování i zpracování a u některých plodin byly v dlouhodobých porovnáních pozorovány změny koncentrace některých minerálů a vitamínů. Zároveň se zásadně změnil i způsob, jakým jíme.

Stále více lidí drží velmi restriktivní redukční nebo vysokobílkovinné diety, dlouhodobě vynechává celé skupiny potravin kvůli intolerancím či individuálním omezením nebo má onemocnění trávicího traktu, které zhoršuje vstřebávání živin. Problém může vzniknout i při stravě s extrémně nízkým obsahem tuků – vitamíny A, D, E a K jsou rozpustné v tucích a jejich vstřebávání je proto úzce spojeno s trávením a absorpcí tuků.

Když k tomu připočítáme rychlé hubnutí, jednostranné stravování, vyšší nároky organismu v určitých obdobích života, užívání některých léků či poruchy vstřebávání, je zřejmé, že nízké nebo hraniční hladiny některých vitamínů nemusí být výjimečné ani u člověka, který má jídla dostatek. Dostatek kalorií totiž ještě automaticky neznamená dostatek všech mikronutrientů.

Vitamíny však nefungují podle principu „čím více, tím lépe“. Zatímco u jednoho vitamínu může být problémem nedostatek, u jiného může dlouhodobě vysoká dávka způsobit toxicitu. Proto se v naší Abecedě vitamínů podíváme na každý vitamín prakticky: co přesně v organismu dělá, jak může vypadat jeho nedostatek, jaký příjem potřebujeme a u kterých vitamínů je třeba dávat pozor i na nadbytek.

Zkontrolujte si své přípravky a obsah vitamínů v nich.

Vitamín A: zrak, kůže, sliznice a správné „programování“ buněk

Trápí vás zhoršené vidění za šera nebo výrazně suché sliznice? Při skutečném nedostatku vitamínu A to dává biologický smysl.

Vitamín A není jediná látka. Retinol je hlavní transportní forma, retinylestery slouží jako zásoba, retinal je nezbytný pro zrak a kyselina retinová reguluje geny odpovědné za diferenciaci buněk. Rostlinný β-karoten je provitamín A, ze kterého si organismus podle potřeby vytváří retinoidy.

V oku se 11-cis-retinal stává součástí rodopsinu. Když na sítnici dopadne světlo, změna jeho struktury spustí signál, který nakonec mozek interpretuje jako vidění. Proto se nedostatek často projeví nejprve šeroslepostí – zhoršenou adaptací na tmu.

Kyselina retinová má jinou úlohu: přes jaderné receptory RAR/RXR reguluje, jak se buňky vyvíjejí a dozrávají. Při nedostatku se může normální vlhký sekreční epitel měnit na sušší a keratinizovaný. Výsledkem mohou být suché oči, poškození spojivky a rohovky, suchá drsná kůže a narušené slizniční bariéry.

Doporučený příjem – dejte si pozor: přibližně 650 µg RE denně pro ženy a 750 µg pro muže. UL: 3 000 µg RE denně pro preformovaný retinol/retinylestery.

Nadbytek preformovaného vitamínu A se může hromadit zejména v játrech a poškozovat játra a kosti. Mimořádně důležité je těhotenství: nadměrná retinoidní signalizace může být teratogenní, tedy narušovat embryonální vývoj. Vysokodávkové syntetické β-karotenové doplňky navíc nejsou vhodnou volbou pro kuřáky.

U přirozeného β-karotenu ze stravy toto neplatí, naopak jde o bezpečnou dávku provitamínu A, tedy molekuly schopné přeměnit se na vitamín.

Vitamín D: proč není třeba vápník doplňovat výživovými doplňky a jak to souvisí s aktivitou vitamínu D?

Máte málo vitamínu D a automaticky saháte po vápníku? Vitamín D není pouze „vitamín na kosti“. Je to hormonální regulační systém, který rozhoduje, jak efektivně organismus s vápníkem a fosfátem pracuje.

Vitamín D3 – cholekalciferol – vzniká v kůži působením UVB nebo ho přijímáme ze stravy. V játrech se přeměňuje na 25(OH)D – kalcidiol, který měříme při hodnocení stavu vitamínu D. V ledvinách potom vzniká kalcitriol, aktivní hormonální forma. Vysoká hladina vápníku však vypne přeměnu vitamínu D na aktivní formu. Proto ani doplňování vápníku ani dieta založená na mléčných výrobcích s vysokým obsahem vápníku není vhodnou prevencí osteoporózy.

Kalcitriol přes receptor VDR zvyšuje ve střevě tvorbu transportních mechanismů pro vápník a fosfát. Díky tomu jsou tyto minerály dostupné pro mineralizaci kostí. Spolu s parathormonem, ledvinami, kostí a FGF23 udržuje jejich koncentrace v rovnováze.

Při nedostatku může u dětí vzniknout rachitida, u dospělých osteomalacie. Může se objevovat difuzní bolest kostí a typická proximální svalová slabost – například problém vstát ze židle nebo vyjít po schodech.

Adekvátní příjem: 15 µg, tedy 600 IU denně. UL: 100 µg, tedy 4 000 IU denně.

Příliš vysoké dávky mohou vést k hyperkalcémii: nevolnosti, zvracení, žízni, častému močení, ledvinovým kamenům či poškození ledvin. Toxicita vzniká nadměrnou suplementací, nikoli běžným pobytem na slunci.

Vitamín E: antioxidant, který chrání buněčné membrány

Je více antioxidantů vždy lépe? U vitamínu E ne.

Nejdůležitějším členem rodiny vitamínu E je α-tokoferol. Je rozpustný v tucích a nachází se přímo v buněčných membránách, kde přerušuje řetězovou lipidovou peroxidaci – tedy proces, při kterém volné radikály poškozují mastné kyseliny membrán.

Je důležitý zejména pro tkáně bohaté na tuky a citlivé na oxidační poškození: nervy, svaly, erytrocyty a mitochondrie.

Deficit je u zdravého člověka vzácný a spíše se objevuje při těžké malabsorpci tuků nebo genetických poruchách. Může vést k periferní neuropatii, ztrátě vibrační a polohové citlivosti, ataxii, svalové slabosti či hemolytické anémii.

Adekvátní příjem: přibližně 11 mg denně pro ženy a 13 mg pro muže. UL: 300 mg denně.

Vysoké dávky mohou ovlivňovat trombocyty a koagulační systém, a tím zvyšovat riziko krvácení, zejména při antikoagulační nebo antiagregační léčbě.

Vitamín K1 a K2: srážení krve, kosti a regulace kalcifikace

Je K1 „na krev“ a K2 „na kosti“? Takové dělení je příliš jednoduché. Obě formy fungují stejným základním mechanismem.

Vitamín K je kofaktorem enzymu, který provádí γ-karboxylaci určitých bílkovin. Ta jim umožní vázat vápník a stát se funkčními.

V játrech tak vitamín K aktivuje faktory srážení krve II, VII, IX a X. Bez dostatku vitamínu K se může prodlužovat srážení krve a objevovat snadná tvorba modřin, krvácení z nosu, dásní nebo trávicího traktu.

Stejný mechanismus aktivuje také osteokalcin v kosti a MGP – matrix Gla protein, který se podílí na regulaci kalcifikace měkkých tkání.

K1 – fylochinon – pochází zejména ze zelené listové zeleniny. K2 je skupina menachinonů, například MK-4 a MK-7. MK-7 zůstává v cirkulaci déle, ale z toho automaticky nevyplývá, že ho musí užívat každý člověk s vitamínem D.

Adekvátní příjem vitamínu K: přibližně 70 µg denně. UL nebyl stanoven.

Klasická hypervitaminóza není typická. Nejdůležitějším problémem je interakce s warfarinem a dalšími antagonisty vitamínu K. Při této léčbě není cílem přestat jíst zeleninu, ale udržovat příjem vitamínu K co nejstabilnější.

Vitamín C: imunita, kolagen, železo, antioxidant i karnitin

Krvácejí vám dásně nebo se vám špatně hojí rány? Při těžkém nedostatku vitamínu C jde o logický důsledek poškození kolagenu.

Vitamín C – askorbát – je kofaktorem enzymů, které hydroxylují prolin a lysin při tvorbě kolagenu. Bez této reakce je kolagen méně stabilní. Proto při skorbutickém deficitu vznikají petechie, modřiny, krvácení z dásní, špatné hojení ran a poškození vaziva kolem zubů.

Vitamín C zároveň zlepšuje absorpci nehemového železa přeměnou Fe³⁺ na lépe vstřebatelné Fe²⁺.

Méně známá je jeho úloha při tvorbě karnitinu, který pomáhá transportovat dlouhořetězcové mastné kyseliny do mitochondrií. Při nedostatku vitamínu C může snížená syntéza karnitinu přispívat k únavě, slabosti a zhoršené toleranci fyzické zátěže.

Doporučený příjem: přibližně 95 mg denně pro ženy a 110 mg pro muže. Při viróze doporučujeme krátkodobě 4krát denně 500 mg.

EFSA formální UL nestanovila; americký Food and Nutrition Board používá 2 000 mg denně jako horní tolerovatelnou hranici. Při vysokých dávkách se snižuje procento absorpce a častěji vzniká průjem, nevolnost a křeče v břiše. Opatrnost je na místě také při oxalátových kamenech a významném onemocnění ledvin.

Vitamín B1 – thiamin: když buňka neumí efektivně získat energii z glukózy

Proč nedostatek B1 zasahuje hlavně mozek, nervy a srdce? Protože jde o tkáně s vysokou spotřebou energie.

Aktivní forma thiaminu – TPP/TDP – je potřebná pro enzymy, které umožňují, aby produkty metabolismu glukózy vstoupily do citrátového cyklu a vytvořily dostatek ATP.

Když B1 chybí, klesá efektivita energetického metabolismu a více pyruvátu se může měnit na laktát.

Při suchém beri-beri dominují nervové příznaky – mravenčení, poruchy citlivosti, svalová slabost a neuropatie. Při mokrém beri-beri může být postiženo srdce: tachykardie, otoky a při těžkém stavu srdeční selhání.

Extrémní deficit může způsobit Wernickeho encefalopatii s poruchou vědomí, pohybů očí a koordinace.

PRI: přibližně 0,1 mg/MJ energetického příjmu. UL nebyl stanoven.

Vitamín B2 – riboflavin: energie, redox a zdravý epitel

Praskají vám koutky úst? B2 může být jednou z příčin, ale zdaleka ne jedinou.

Riboflavin se přeměňuje na FAD a FMN, koenzymy nezbytné pro přenos elektronů, tvorbu energie, β-oxidaci mastných kyselin a regeneraci glutathionu.

Kůže a sliznice se rychle obnovují, proto jsou citlivé na poruchy energetického a redoxního metabolismu. Při deficitu se mohou objevit angulární cheilitida – popraskané koutky úst, cheilóza – zánět rtů, stomatitida, červený bolestivý jazyk, glositida a seboroická dermatitida.

Může se objevit také anémie v souvislosti s narušeným metabolismem železa.

PRI: 1,6 mg denně. UL nebyl stanoven.

Jasně žlutá moč po B-komplexu je u riboflavinu normální a neznamená poškození ledvin.

Vitamín B3 – niacin: NAD, energie a pelagra

Niacin je prekurzorem NAD a NADP, molekul potřebných pro stovky redoxních a energetických reakcí.

Když výrazně chybí, nejvíce trpí tkáně s vysokým metabolismem: kůže, střevo a mozek.

Těžký deficit vede k pelagře, tradičně popisované jako „4 D“: dermatitis, diarrhea, dementia, death. Kožní změny bývají výrazně citlivé na slunce, může se objevit glositida, průjem a neuropsychiatrické problémy.

U niacinu však velmi záleží na formě. Kyselina nikotinová může už při vyšších dávkách způsobovat flushing – zarudnutí, teplo, svědění a pálení kůže. Farmakologické gramové dávky mohou poškodit játra, zvyšovat kyselinu močovou a zhoršovat glykémii.

PRI: 1,6 mg NE/MJ. Horní hranice se liší podle formy: ve skriptech se uvádí 10 mg/den pro kyselinu nikotinovou a 900 mg/den pro nikotinamid.

Vitamín B5 – kyselina pantothenová: koenzym A

B5 je součástí koenzymu A, který přenáší acylové skupiny. Bez něj by nefungovalo množství reakcí metabolismu sacharidů, tuků ani aminokyselin.

Acetyl-CoA, který s ním úzce souvisí, vstupuje do energetického metabolismu a zároveň je stavebním východiskem pro mastné kyseliny, cholesterol, steroidní hormony či acetylcholin.

Izolovaný deficit B5 je mimořádně vzácný, protože se nachází v mnoha potravinách. Při těžké malnutrici se popisuje únava, slabost, podrážděnost, poruchy spánku, parestézie a známý syndrom pálících chodidel.

AI: 5 mg denně. UL nebyl stanoven.

Vitamín B6: nervový systém potřebuje správnou dávku – ne co nejvyšší

B6 je dobrým příkladem toho, že více není automaticky lépe.

Aktivní forma PLP – pyridoxal-5'-fosfát se účastní více než stovky enzymatických reakcí. Je potřebná při metabolismu aminokyselin, tvorbě hemu a neurotransmiterů včetně serotoninu, dopaminu, noradrenalinu a GABA.

Při deficitu se mohou objevit dermatitida, cheilitida, glositida, mikrocytární anémie, změny nálady a při těžkých stavech neurologické projevy.

PRI: přibližně 1,6 mg pro ženy a 1,7 mg pro muže. UL: 12 mg denně pro dospělé.

A právě zde vzniká zajímavý paradox: dlouhodobě vysoký příjem B6 může sám způsobit periferní neuropatii – mravenčení, pálení, necitlivost, poruchu citlivosti či nejistotu při chůzi.

Proto má smysl sčítat B6 ze všech přípravků: z multivitamínu, B-komplexu, Mg+B6 i přípravku „na nervy“, Milgamma N, Neurobion.

Vitamín B7 – biotin: vlasy ano, ale ne při každém vypadávání

Biotin je kofaktorem několika karboxyláz a podílí se na glukoneogenezi, metabolismu mastných kyselin a aminokyselin.

Jeho skutečný deficit je vzácný, ale může způsobit difuzní vypadávání vlasů, šupinatou dermatitidu kolem očí, nosu a úst, konjunktivitidu a při těžkém stavu neurologické projevy.

To však neznamená, že každé padání vlasů vyřeší vysoká dávka biotinu. Častějšími příčinami mohou být deficit železa, problémy se štítnou žlázou, androgenetická alopecie, autoimunitní alopecia areata nebo telogenní efluvium – 2 až 3 měsíce po prudkém hubnutí, nemoci či výrazném stresu.

AI: 40 µg denně. UL nebyl stanoven.

Megadávky však mají jiný problém: mohou zkreslovat laboratorní testy, například vyšetření štítné žlázy nebo troponinu.

Vitamín B9 – folát: DNA, krvetvorba a vývoj embrya

Folát je potřebný pro přenos jednouhlíkových jednotek potřebných k tvorbě purinů a thymidylátu, a tedy DNA a RNA.

Proto jeho nedostatek nejvíce zasahuje rychle se dělící buňky. V kostní dřeni vzniká megaloblastová makrocytární anémie, která se může projevit únavou, bledostí, dušností či bušením srdce. Postiženy mohou být také sliznice a vzniknout glositida – zánět jazyka.

Folát má zvláštní význam ještě před otěhotněním a během prvních týdnů těhotenství, protože je nezbytný pro správné uzavírání neurální trubice.

PRI: 330 µg DFE denně. Při plánování těhotenství se ve skriptech uvádí 400 µg kyseliny listové denně před početím a v časném těhotenství.

UL: 1 000 µg denně ze suplementovaných forem.

Rizikem vysokých dávek kyseliny listové je zejména to, že mohou upravit anémii při deficitu B12, aniž by zastavily neurologické poškození. Proto se při makrocytární anémii nemá automaticky řešit pouze folát.

Vitamín B12: krev a nervy – neurologický deficit může předběhnout anémii

B12 je kofaktorem dvou zásadních reakcí. Jedna souvisí s přeměnou homocysteinu na methionin, druhá s přeměnou methylmalonyl-CoA na sukcinyl-CoA.

Při deficitu se narušuje syntéza DNA a vzniká megaloblastová anémie, která se projevuje únavou. Zároveň se však poškozuje nervový systém.

A to je nejdůležitější: neurologický deficit B12 může vzniknout i bez anémie.

Může se projevovat mravenčením a pálením končetin, ztrátou polohové citlivosti, nejistou chůzí, problémy s rovnováhou, svalovou slabostí, psychickými problémy s koncentrací a „brain fog“, zmateností. Při dlouhodobém deficitu nemusí být poškození nervů zcela vratné.

AI: 4 µg denně. UL nebyl stanoven.

Vyšší riziko mají vegani bez spolehlivého zdroje B12, senioři, lidé s autoimunitní gastritidou, po bariatrických operacích, při malabsorpci a při některých lécích včetně metforminu.

Při léčbě prokázaného deficitu se často používají dávky výrazně vyšší než běžná denní potřeba – jde už o terapeutické, nikoli nutriční dávkování.

---

Vitamín A – výhodným zdrojem je přirozený β-karoten, tedy provitamín A, ze kterého si organismus vytváří vitamín A podle potřeby. β-karoten ze stravy a v běžných výživových dávkách je vhodný i pro kuřáky; problém se týkal vysokých dávek izolovaného β-karotenu používaných v klinických studiích. Výhodou β-karotenu je také to, že se na rozdíl od preformovaného vitamínu A nespojuje s klasickou hypervitaminózou A.

Klasická hypervitaminóza A vzniká při dlouhodobě vysokém příjmu preformovaného vitamínu A, tedy retinolu a retinylesterů, které se ukládají zejména v játrech. Nadbytek může vést k poškození jater, bolestem a změnám kostí, bolestem hlavy, nevolnosti, kožním projevům a v těhotenství také k teratogennímu poškození plodu. U β-karotenu z běžné stravy tento typ toxicity nevzniká, protože jeho přeměna na aktivní vitamín A je regulována podle potřeb organismu.

---

U kterých vitamínů je výhodnější přírodní původ?

V lékárně od nás žádáte lepší vitamín D a kvalitní B-komplex. Které formy jsou skutečně lepší? V první řadě záleží na dávce. My Vám nedoporučujeme překračování výživových dávek a vysokodávkové vitamínové preparáty, ale bezpečné dávkování pravidelně a dlouhodobě. Podobně jste zvyklí na tento náš přístup při minerální suplementaci ve formě buněčných solí. Jiná věc je dávkování vysokých dávek vitamínů během krátké doby pod lékařským dohledem.

U vitamínů A, C a E však má význam mluvit o lepším vitamínu. Vysvětlíme proč.

Vitamín A – výhodnější je přirozený β-karoten

U vitamínu A je problémem zejména preformovaný vitamín A – retinol a retinylestery. Při dlouhodobě vysokém příjmu se mohou hromadit zejména v játrech a vzniká hypervitaminóza A, která může vést k poškození jater, bolestem a změnám kostí, bolestem hlavy, nevolnosti a kožním projevům. V těhotenství může být nadbytek retinoidů navíc teratogenní a narušit vývoj plodu.

Výhodným přirozeným zdrojem je proto β-karoten, tedy provitamín A, ze kterého si organismus vytváří vitamín A podle potřeby. β-karoten ze stravy a v běžných výživových dávkách se nespojuje s klasickou hypervitaminózou A. Také u kuřáků je běžný příjem β-karotenu ze stravy vhodný; problém se týkal vysokých dávek izolovaného β-karotenu používaných v některých klinických studiích. Nachází se v tmavozelené a oranžové zelenině (mrkev, špenát, brokolice, červená paprika), v meruňkách, mangu, ale také v pšenici jednozrnce.

Vitamín C – výhodou je celý rostlinný komplex

Samotná molekula vitamínu C, kyselina L-askorbová, je stejná bez ohledu na to, zda pochází z přírodního nebo syntetického zdroje. Výhodou přírodního vitamínu C však je, že se v rostlinách přirozeně nachází spolu s flavonoidy, polyfenoly, organickými kyselinami a dalšími fytonutrienty.

U přírodního zdroje tedy nepřijímáme pouze izolovaný askorbát, ale širší komplex rostlinných antioxidantů. Právě to je hlavní důvod, proč může být přírodní zdroj vitamínu C výhodnější.

Vitamín E – přírodní forma má vyšší biologickou aktivitu

U vitamínu E je rozdíl mezi přírodní a syntetickou formou nejvýraznější. Přírodní RRR-α-tokoferol je stereochemická forma, kterou organismus preferenčně zadržuje a využívá. Syntetický all-rac-α-tokoferol je směsí několika stereoisomerů, proto má přírodní RRR forma vyšší biologickou aktivitu při stejném množství.

U vitamínu E zároveň neplatí, že vyšší dávky znamenají lepší ochranu. Ačkoli se dříve předpokládalo, že vysoké dávky vitamínu E budou díky antioxidačnímu účinku chránit před aterosklerózou, preventivní účinek vysokodávkové suplementace se v klinických studiích nepotvrdil. Naopak vysoké dávky mohou ovlivňovat trombocyty a srážení krve, a tím zvyšovat riziko krvácení, zejména při užívání antikoagulačních nebo antiagregačních léků.

---

Nedostatek vitamínů

Únava nemusí znamenat B12. Vypadávání vlasů nemusí znamenat biotin. Popraskané koutky nemusí znamenat B2 a mravenčení končetin nemusí znamenat, že potřebujete vysokodávkový B-komplex. My v Lékárně Vicky Wall by Virtusia doporučujeme běžné denní výživové dávky z přírodních zdrojů a dlouhodobé užívání raději než nárazové vysokodávkové preparáty.

Prakticky má smysl nejprve položit otázku: Proč tento příznak vznikl? Velmi restriktivní strava, rychlé hubnutí, porucha vstřebávání, léky, chronické onemocnění nebo kombinace více doplňků může být mnohem důležitější než samotný výběr „nejsilnějšího“ multivitamínu.

A právě u doplňků je třeba myslet i na druhou stranu mince: u vitamínů A, D, E, B3 a B6 mohou vysoké dávky vést ke klinicky významným nežádoucím účinkům.

FAQ – často kladené otázky

Jak zjistím, že mám nedostatek vitamínů?

Příznaky mohou napovědět, ale většina z nich není specifická. Únava, padání vlasů či mravenčení mají mnoho možných příčin. Při výrazných nebo přetrvávajících potížích má větší význam anamnéza a cílené laboratorní vyšetření než náhodná vysokodávková suplementace.

Mohu se vitamíny předávkovat?

Ano. Největší pozornost si zaslouží zejména preformovaný vitamín A, vitamín D, vysoké dávky E, niacinu a B6. Vitamíny rozpustné ve vodě nejsou automaticky bezpečné v libovolném množství.

Který vitamín může při nadbytku poškodit nervy?

Nejtypičtějším příkladem je vitamín B6. Dlouhodobě vysoké dávky mohou způsobit senzorickou periferní neuropatii.

Který vitamín chybí při padání vlasů?

Skutečný deficit biotinu může způsobit alopecii, ale je vzácný. Při vypadávání vlasů je třeba myslet také na železo, štítnou žlázu, rychlé hubnutí, telogenní efluvium či androgenetickou alopecii.

Proč je folát důležitý před otěhotněním?

Protože neurální trubice embrya se uzavírá velmi brzy, často ještě předtím, než žena ví, že je těhotná. Folát je potřebný pro syntézu DNA a rychlé dělení buněk.

Potřebuji ke každému vitamínu D také K2?

Ne. K2 má biologickou úlohu v aktivaci vitamín-K-dependentních proteinů, ale není univerzálním pravidlem, že každý člověk užívající D3 musí automaticky užívat také K2.

Je 2 000 mg vitamínu C denně bezpečných?

Americký Food and Nutrition Board používá 2 000 mg/den jako UL pro dospělé. Taková dávka však není potřebná k pokrytí fyziologické potřeby a častěji způsobuje gastrointestinální potíže. Proto ji doporučujeme pouze během virózy a rozdělenou do 4 dávek.

Jaký je rozdíl mezi vitamínem K1 a K2?

Vitamíny K1 a K2 mají velmi podobný základní mechanismus účinku – oba aktivují vitamín-K-dependentní bílkoviny potřebné pro srážení krve, metabolismus kostí i regulaci kalcifikace měkkých tkání. K2 však zůstává v krvi déle, a proto působí déle také na bílkoviny v kostech a cévách. Proto se K2 častěji používá v doplňcích zaměřených na kosti a regulaci ukládání vápníku v cévách. Rozdíl je tedy pouze ve farmakokinetice.

Jaké vitamíny je dobré užívat při únavě?

Únava sama o sobě neznamená nedostatek konkrétního vitamínu. Může souviset například s deficitem B1, B6, B9, B12, vitamínu C nebo D, ale také s nedostatkem železa, onemocněním štítné žlázy, infekcí, nedostatkem spánku či velmi restriktivní stravou. Vitamíny skupiny B se podílejí zejména na energetickém metabolismu a krvetvorbě, vitamín C také na syntéze karnitinu a vstřebávání železa a vitamín D na svalové funkci.

Potřebuji užívat spolu s vitamínem D také vápník?

Ne, vápník není třeba automaticky přidávat ke každému vitamínu D, pokud ho nedoporučí lékař. Nadbytek vápníku může snižovat přeměnu vitamínu D na aktivní formu.