Problémy s trávením: nadýmání, křeče, průjem, zácpa a potravinové intolerance

Problémy s trávením patří mezi nejčastější obtíže, se kterými se lidé setkávají. Mohou se projevovat jako nadýmání, bolesti břicha, křeče, průjem, zácpa, pocit tíhy po jídle, pálení žáhy, nevolnost nebo nepravidelné vyprazdňování. Jejich příčiny mohou být velmi různé – od nevhodně sestavené stravy přes potravinové intolerance, senzitivity či alergie až po onemocnění trávicího traktu.

Na úvod je důležité zdůraznit, že akutní nebo silná bolest břicha patří vždy do rukou lékaře. Může jít o vážný stav, například zánět slepého střeva, neprůchodnost střev, akutní zánět žlučníku nebo jiný problém, který vyžaduje odborné vyšetření.

V tomto článku se věnujeme především dlouhodobým a opakujícím se trávicím obtížím, jako jsou chronické nadýmání, bolesti břicha, křeče, průjmy, zácpa, potravinové intolerance, laktózová intolerance, celiakie, neceliakální citlivost na lepek a histaminová intolerance.

1. Prvním krokem je složení stravy

Při dlouhodobých trávicích potížích je vhodné začít tím nejzákladnějším – skladbou každodenní stravy. V praxi se často setkáváme s tím, že lidé ve snaze zhubnout výrazně zvýší příjem bílkovin a zároveň omezí sacharidy i tuky. Typickým příkladem jsou diety založené na kombinaci maso se zeleninou, ryba se zeleninou, vejce, tvaroh nebo proteinové výrobky.

Taková strava může krátkodobě vést k úbytku hmotnosti, ale z dlouhodobého hlediska nemusí vyhovovat každému trávení. Pokud v jídelníčku chybí kvalitní sacharidy, vláknina a přiměřené množství tuků, mohou se objevit problémy jako nadýmání, zácpa, pocit tíhy, podrážděné trávení nebo nepravidelné vyprazdňování.

Proč tělo potřebuje sacharidy, tuky i bílkoviny

Základem vyvážené porce jídla by neměla být pouze bílkovina. Tělo potřebuje také kvalitní zdroj sacharidů, který poskytuje energii pro běžné fungování organismu. Vhodnou volbou jsou například celozrnné obiloviny, přirozeně bezlepkové obiloviny, brambory, luštěniny nebo zelenina podle individuální tolerance.

Stejně důležité jsou i tuky. Tuk ve stravě podporuje přirozené trávicí procesy včetně vylučování žluči. Žluč pomáhá při trávení tuků, podílí se na neutralizaci kyselého obsahu přicházejícího ze žaludku a vytváří vhodnější prostředí pro působení pankreatických enzymů v tenkém střevě.

Pokud je strava dlouhodobě velmi chudá na tuky, trávení může být oslabené. Proto je vhodné zařadit do jídelníčku přiměřené množství kvalitních tuků, například olivový, konopný, lněný nebo ořechový olej, ořechy, semena, avokádo či přirozeně tučnější potraviny podle individuální tolerance.

Rostlinné oleje s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin je nejlepší přidávat až do hotového jídla, ne používat na prudké smažení. Některé z nich jsou cenným zdrojem omega mastných kyselin.

Komplexní článek o zdravé a vyvážené stravě.

2. Když vyvážená strava nestačí: celiakie a laktózová intolerance

Pokud jsou trávicí potíže dlouhodobé a přetrvávají i přes úpravu stravy, je vhodné zvážit odborné vyšetření. Mezi nejčastěji vyšetřované příčiny patří celiakie a laktózová intolerance.

Celiakie

Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém organismus reaguje na lepek poškozováním sliznice tenkého střeva. Vyšetření obvykle začíná krevními testy, zejména stanovením protilátek. Při pozitivním nálezu může gastroenterolog doporučit potvrzení diagnózy biopsií sliznice tenkého střeva.

Důležité je, aby člověk před vyšetřením svévolně nevyloučil lepek ze stravy, protože to může zkreslit výsledky testů.

Laktózová intolerance

Laktózová intolerance znamená sníženou schopnost trávit mléčný cukr – laktózu. Může se projevovat nadýmáním, plynatostí, bolestmi břicha, průjmem nebo zapáchajícími větry po konzumaci mléka a některých mléčných výrobků.

Vyšetření laktózové intolerance se provádí nejčastěji dechovým testem, případně dalšími laboratorními metodami. Může jej doporučit gastroenterolog, imunoalergolog nebo vybraná laboratoř.

3. Potravinová alergie: IgE protilátky

Pokud jsou výsledky vyšetření na celiakii a laktózovou intoleranci negativní, dalším krokem může být vyloučení klasické potravinové alergie. Ta se spojuje zejména s IgE protilátkami a vyšetřuje ji imunoalergolog.

Potravinová alergie se často projeví poměrně rychle po kontaktu s potravinou – v průběhu minut až hodin. Kromě trávicích potíží se mohou objevit také kožní projevy, otoky, rýma, kašel nebo jiné alergické reakce.

4. Potravinová senzitivita – IgG protilátky

Ne všechny reakce na potraviny jsou klasickou alergií. Mnoho lidí pozoruje, že jim určité potraviny způsobují tíhu, nadýmání, průjem, zácpu, migrény, únavu, kožní projevy nebo zhoršení celkového stavu, i když běžné alergologické testy jsou negativní.

V takových případech se hovoří o potravinové senzitivitě nebo potravinové citlivosti. Mechanismy mohou být různé a ne vždy jsou jednoznačně vysvětlené. V praxi se používají také testy IgG protilátek vůči potravinám, například orientační testy typu FOOD DETECTIVE. Jejich výsledky je však vhodné vnímat jako doplňkovou informaci a vždy je spojovat s klinickým obrazem, tedy s tím, jak se člověk po konkrétní potravině reálně cítí. 

Tento test nenahrazuje medicínskou diagnostiku, je ale užitečným doplněním zejména pokud příčina zdravotních problémů zůstává nejasná.

Pokud se po některé potravině opakovaně cítíte špatně, je vhodné vést si stravovací deník a konzultovat stav s lékařem, nutričním terapeutem nebo zkušeným odborníkem. Vylučování potravin by nemělo být chaotické ani zbytečně široké, aby nevedlo k nevyváženému jídelníčku.

Nejčastěji problematické potraviny

V praxi se často setkáváme s reakcemi na moderní pšenici, mléčné výrobky, vejce nebo některé vysoce zpracované potraviny. U mléka je důležité rozlišovat mezi laktózovou intolerancí a reakcí na mléčnou bílkovinu, zejména kasein.

U obilovin je zase důležité rozlišovat mezi celiakií, alergií na pšenici a neceliakální citlivostí na lepek nebo pšenici.

5. Celiakie, lepek a neceliakální citlivost na pšenici

Celiakie je jasně definované autoimunitní onemocnění, při kterém je nutná přísná bezlepková dieta. Jiná situace nastává při neceliakální citlivosti na lepek nebo pšenici. Člověk může špatně tolerovat pšenici, ale nemusí mít potvrzenou celiakii.

Ne vždy je problémem samotný lepek. Trávicí potíže mohou souviset také s jinými složkami obilovin, způsobem pěstování, zpracováním mouky, rychlým kynutím těsta nebo celkovým stavem střevní sliznice.

Z naší zkušenosti někteří lidé, kterým nedělá dobře moderní pšenice setá nebo špalda, lépe tolerují starší druhy obilovin, například jednozrnku, dvouzrnku, kamut, tvrdou pšenici nebo žito. Neznamená to však, že jsou vhodné pro každého. Při celiakii jsou nevhodné všechny obiloviny obsahující lepek.

6. Význam střevního mikrobiomu a kvality potravin

Při trávicích potížích hraje významnou roli také střevní mikrobiom, tedy společenství bakterií a dalších mikroorganismů v trávicím traktu. Střevní mikrobiom souvisí s trávením, imunitou, slizniční ochranou a celkovou rovnováhou organismu.

Mikrobiom může narušovat nevhodná strava, nadbytek cukru, častá konzumace průmyslově zpracovaných potravin, nedostatek vlákniny, stres, některé léky, antibiotika nebo zbytky chemických látek v potravinách.

Pro lidi s citlivým trávením může být vhodné upřednostňovat co nejméně zpracované potraviny, kvalitní suroviny, bio potraviny, fermentované potraviny podle tolerance a potraviny s přirozeným obsahem vlákniny.

7. Způsob zpracování potravin: kváskový chléb a fermentované potraviny

Není důležité pouze to, co jíme, ale také jak je potravina zpracovaná. Typickým příkladem je chléb. Rychle kynuté průmyslové pečivo může být pro některé lidi hůře tolerované než poctivý kváskový chléb.

Při kváskování probíhá delší fermentace, během které se mění struktura těsta a dochází k částečnému rozkladu některých složek obilovin. Mnoho lidí proto vnímá kváskový chléb jako stravitelnější než rychle kynuté pečivo.

Podobně mohou být pro některé lidi lépe tolerované fermentované mléčné výrobky, protože obsahují méně laktózy než čerstvé mléko. Při alergii na mléčnou bílkovinu však ani fermentované mléčné výrobky nemusí být vhodné.

8. Histaminová intolerance

Další skupinou problémů je histaminová intolerance, často označovaná zkratkou HIT. Může se projevovat trávicími potížemi, bolestmi hlavy, návaly horka, bušením srdce, kožními projevy, rýmou, únavou nebo zhoršenou tolerancí některých potravin.

Histaminová intolerance souvisí se schopností organismu odbourávat histamin přijatý v potravě. V této souvislosti se často zmiňuje enzym diaminooxidáza, který se tvoří především ve střevní sliznici. Pokud je střevní sliznice podrážděná nebo poškozená, tolerance histaminu se může zhoršit.

Při HIT bývá důležitá úprava stravy, snížení příjmu potravin bohatých na histamin, obnova střevní sliznice a mikrobiomu a práce se stresem. Dieta by měla být individuální a neměla by být zbytečně přísná. V nejtěžších stavech se musí pacient učit podobně jako kojenec – postupně přidávat přibližně 2 potraviny týdně. Začít lze rozvařenou rýží a postupně přidávat vařenou mrkev, cuketu, hrášek, borůvky a tuky. Při obnově střevní sliznice může být důležitý také zinek.

9. Trávení, zánět a celkové zdraví

Dlouhodobé trávicí potíže se nemusí projevovat pouze v trávicím traktu. Stav střevní sliznice, mikrobiomu a imunitní rovnováhy může souviset také s ekzémem, chronickou tvorbou hlenu, únavou, migrénami, bolestmi kloubů, nadváhou nebo opakovanými zánětlivými projevy.

Proto je při chronických obtížích důležité nehledat jen rychlé řešení, ale podívat se na celkový obraz: stravu, stres, spánek, léky, kvalitu potravin, pohyb, pitný režim a individuální toleranci jednotlivých potravin.

Závěr: co dělat při dlouhodobých trávicích potížích

Příčiny trávicích potíží mohou být velmi rozmanité. Může jít o celiakii, laktózovou intoleranci, potravinovou alergii, potravinovou intoleranci, histaminovou intoleranci, nevhodně sestavený jídelníček, nedostatek vlákniny, nadbytek bílkovin, nedostatek tuků, stres nebo narušený střevní mikrobiom.

Obecně lze při citlivém trávení doporučit:

• absolvovat lékařská vyšetření a zjistit, co potíže způsobuje, a následně podle toho upravit stravu,
• upřednostňovat kvalitní, co nejméně zpracované potraviny,
• zařazovat dostatek vlákniny, zeleniny a celozrnných obilovin podle individuální tolerance,
• dbát na přiměřené množství tuků ve stravě,
• nepřehánět to s bílkovinnými dietami,
• sledovat individuální snášenlivost jednotlivých potravin,
• omezit příjem cukru a průmyslově zpracovaných potravin,
• podporovat střevní mikrobiom,
• věnovat pozornost stresu, spánku a regeneraci.

Po správně zvoleném jídle by se měl člověk cítit dobře, lehce a s dostatkem energie – ne těžce, nafoukle nebo vyčerpaně. Pokud trávicí potíže přetrvávají, opakují se nebo se zhoršují, je vhodné vyhledat lékaře a postupovat komplexně.

Jak můžete podpořit trávení přírodními žlučopudnými a protikřečovými přípravky z naší lékárny?

• Tinktura na trávení vyrobená v naší lékárně
• Čaj na překyselení a trávicí potíže
• Homeopatický kombinovaný lék na trávení připravený v naší lékárně
• Švédské kapky

FAQ – často kladené otázky

Co může způsobovat dlouhodobé nadýmání?

Dlouhodobé nadýmání může souviset s nevhodně sestavenou stravou, nedostatkem tuků, nadbytkem bílkovin, laktózovou intolerancí, celiakií, potravinovou intolerancí, histaminovou intolerancí nebo narušeným střevním mikrobiomem. Pokud se problém opakuje, je vhodné hledat příčinu.

Kdy je třeba jít s bolestí břicha k lékaři?

K lékaři je třeba jít při silné, náhlé nebo zhoršující se bolesti břicha, při horečce, zvracení, krvi ve stolici, nevysvětlitelném hubnutí, dlouhodobém průjmu, výrazné zácpě nebo pokud se bolesti opakovaně vracejí.

Jaký je rozdíl mezi celiakií a citlivostí na pšenici?

Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém je nutná přísná bezlepková dieta. Citlivost na pšenici nebo neceliakální citlivost na lepek může způsobovat trávicí potíže, ale bez typického autoimunitního poškození sliznice tenkého střeva.

Jaký je rozdíl mezi laktózovou intolerancí a alergií na mléko?

Laktózová intolerance znamená problém s trávením mléčného cukru – laktózy. Alergie nebo imunitní reakce na mléko se týká hlavně mléčných bílkovin, například kaseinu. Jde o odlišné mechanismy a vyžadují rozdílný přístup.

Mohou bílkovinné diety zhoršit trávení?

Rozhodně ano. Pokud je strava dlouhodobě velmi bohatá na bílkoviny a zároveň chudá na tuky, vlákninu a kvalitní sacharidy, mohou se objevit nadýmání, zácpa, tíha po jídle nebo celkové zhoršení trávení, dokonce i žlučové kameny.

Proč jsou tuky důležité pro trávení?

Tuky ve stravě podporují přirozené trávicí procesy včetně vylučování žluči. Žluč pomáhá při trávení tuků a vytváří vhodné prostředí pro další trávení v tenkém střevě. Důležité je však vybírat kvalitní tuky a konzumovat je v přiměřeném množství.

Co pomáhá podpořit střevní mikrobiom?

Střevní mikrobiom podporuje pestrá strava, dostatek vlákniny, zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny podle tolerance, fermentované potraviny, omezení nadměrného příjmu cukru a co nejméně průmyslově zpracovaných potravin.

Je kváskový chléb lépe stravitelný?

Mnoho lidí vnímá kváskový chléb jako lépe stravitelný než rychle kynuté pečivo. Delší fermentace částečně rozkládá některé složky obilovin a může zlepšit toleranci pečiva. Při celiakii však kváskový chléb z pšenice, žita nebo špaldy není vhodný.